Sport
Sport a rodina

Sport a rodina

Vždycky jsem byla hodně sportovně založená, protože jsme si život bez sportu nedokázala představit. Sport mě prostě bavila já jím žila. A to hlavně kvůli mojí mamince, která se mnou sportovala už jako když jsem byla batole. A mě tohle opravdu hodně bavilo a jsem opravdu vděčná za to, že mě moji rodiče ke sportu a pohybu všeobecně vedli. A už jako malá jsem si oblíbila odrážedlo, které jsem měla opravdu krásné a dřevěné. Nejvíce jsem si toho to odrážedla vážila, protože ho vyřezával ještě můj dědeček. On byl řezbář, takže jsem taky měla plno krásných kvalitních dřevěných hraček.

Syn rád hraje fotbal.

Takové krásné dřevěné hračky se nikdy neomrzí a jsou kvalitní a podle mého názoru jsou vždycky lepší, je třeba například plastové hračky. Plastové hračky můžou časem zežloutnout, ale pokud máte kvalitní dřevěné hračky, tak to taky věkem získává na hodnotě. Jsem opravdu potěšena, že tyto dřevěné vyřezávané hračky jsou. A ke hře a taky posloužily ještě mému synovi. Ovšem syn taky moc rád sportuje, takže jsem velice potěšena, že syn zdědil lásku ke sportu po mně. A taky mě těší, že dokonce i moje máma, které už je šedesát let, tak taky moc ráda sportuje se mnou a se svým vnukem. Mého syna to baví.

Moc ráda cvičím.

Znám totiž taky několik případů, kdy jsou rodiny, kde vůbec nesportují. Jsou to podle mě líní lidé, protože říkají, že je potom bolí celé tělo, když sportují. Myslela jsem si, že je to snad jenom hloupý vtip, ale nebyl. Kdyby třeba měli nějaké zdravotní handicap, tak chápu, že nemůžou sportovat. Ale že se vymlouvají na to, že je potom bolí celé tělo, tak tohle vůbec nechápu. Navíc je přece logické, že pokud sportujete, tak vás potom samozřejmě může někdy něco bolet. A jaký je váš nejoblíbenější sport? Mě taky kdysi byly kolečkové brusle, než jsme si na nich zlomila nohu. Takže se už na brusle bojím.